} google.maps.event.addDomListener(window, "load", initialize);

O sektech

Šumivá vína podrobněji

 

ZÁKLADNI KLASIFIKACE

Vína můžeme v zásadě rozlišit do tří skupin:

TICHÁ VÍNA

Do této kategorie spadají všechny nápoje, které známe pod označením víno. Tiché (také klidné)  víno se lisuje z rozdrcených hroznů jedné odrůdy, případně odrůd vícerých. Poté se víno nechá  jednou vykvasit, přičemž vzniká alkohol (9-14 % objemu) a přírodní oxid uhličitý (CO2), který na konci kvasného procesu vyprchá. Tlak v láhvi činí (měřeno při 20°C) u tichého vína méně než 1 bar.

PERLIVÁ VÍNA

Rovněž tato vína bud' pocházejí z jednoho jediného druhu révy (např. prosecco), nebo z jejich  směsi. Minimální obsah alkoholu činí u perlivých vín 7 %. CO2 je výsledkem jednoho nebo dvou kvašení.  Je ovšem také  povoleno přidávat CO2 do vína uměle. U hotového produktu činí tlak uvnitř láhve 1-2,5 baru. Pro odlišení od šumivých vín disponujících vyšší kvalitou musí být tyto produkty zřetelně  označeny. Na německých, etiketách najdeme označení Perlwein, na anglických Semi sparkling  wine, u francouzských Vin pétillant a na italských Vino frizzante.

ŠUMIVÁ VÍNA

Obsahují zpravidla směs rozličných mladých vín, která již prošla kvašením. Předepsaný minimální obsah alkoholu činí 9,5 % a tlak CO2 nejméně 3 bary. Podíl kyseliny  siřičité (oxidu siřičitého) smí činit maximálně 235 mg/l. Šumivé víno získává své perlení bud' pomocí  speciálního procesu nebo umělým přidáním CO2. Převážně se ovšem používá metoda  sekundárního kvašení. ­Do uvedené kategorie řadíme všechny vysoce kvalit­ní produkty, od šampaňského a crémantu ve  Francii přes německý sekt a španělskou cavu až po italské spumante. Odborné označení zní v  angličtině Sparkling wine , ve francouzštině Vin mousseux, v italštině Vino spumante a ve  španělštině Vino espumoso.

 

OXID UHLIČITÝ – CO2

Označení „šumivá vína" je  pouhý zastřešu­jící pojem pro nápoje  obsahující víno a splňující uvedená kritéria. O kvalitě  názvy nevypovídají. Důležitým kritériem při posuzování kvality je CO2. V tomto smyslu roz­lišujeme:

ŠUMIVÁ VÍNA S PŘÍDAVKEM CO2

Tato vína považujeme za nejméně kvalitní, protože v nich neproběhl přírodní kvasný proces. Jejich  přípra­va trvá pouhých několik týdnů. Perle­ní vínu propůjčuje rychlý výrobní postup,  takzvaná impregnace kupáže. Vzniklé  bublinky jsou ovšem příliš velké a rychle ze  skleničky vyprchají.

ŠUMIVÁ VÍNA S PŘÍRODNÍM  CO2

Tato vína se vyznačují podstatně jem­nějším  perlením. Směs vín cuvée  (kupáž) se ve sklepě přidáním cukru a  kvasinek podnítí k sekundárnímu kvašení. To  může trvat až pět let, než se láhev vysoce  kvalitního šumivého vína, jakým je například pravé šam­paňské,  dostane do obchodu.

ŠUMIVÁ VÍNA & JAKOSTNÍ ŠUMIVÁ VÍNA

Běžná šumivá vína se většinou dostávají do láhví z obrovitých  kvasných nádob, neboli tanků. Tato vína musejí  splňovat výše zmí­něná jakostní kritéria. Do  této kategorie náleží velký počet konzumních  a obchodních značek.

Jakostní šumivá vína oproti tomu musejí (kromě zmíněného sekundárního kvašení) splňovat ještě  dodatečné podmínky. Obsah alkoholu musí  být vyšší , než je tomu u obvyklých šumivých vín – nejméně 10%.

Jinak je tomu ovšem s  obsahem siřičitanů – musí být nižší, nanejvýš 185 mg/l. Tlak  oxidu uhličitého vzniklého přírodním procesem činí 3,5-6 barů. Jakostní šumivá vína mohou pocházet z  tanků, nebo zrát přímo v láhvích.

VÝJIMKA: SELSKÁ METODA (MÉTHODE  RURALE)

U této vůbec nejstarší výrobní metody vína s obsahem CO2 se sekundární kvašení ještě nepoužívalo. V uzavřených velkoobjemových nádobách zrál hroznový mošt bez dalšího přidávání cukru  a kvasinek během jediného kvašení do podoby šumivého vína. V případě ital­ského vína asti spumante a u francouzských odrůd Gaillac, Die a Limoux se metoda udržuje dodnes.

 

 

Kompletní kvašení v láhvi přitom představuje nejkvalitnější výrobní postup. Říká se mu „tradiční kvašení v Iahvi“, Francouzsky „Méthode traditionnelle“.

 

U španělské cavy a francouzského crémantu, ruského Krym­ského sektu a u šampaňského je použití uvedeného postu­pu dokonce předepsané. U německého sektu odkazuje k této metodě údaj o odpovídajícím tlaku v láhvi, u ital­ského spumante  potom přídomek „Metodo classico“. Ve Francii jsou předepsaná označení „Méthode champenoise“ a „Méthode traditionelle" - první je závazné pro šam­paňské, druhé pro crémant. V rámci Evropské unie mohou nést označení „Méthode champenoise“ již několik let výhradně vína z Champagne (tzv. pravé šampaňské). U neevropských pro­duktů však zůstává toto označeni povoleno. Například američtí nebo australští vinaři své výrobky takto specifikují s oblibou. Láhve s etiketou obsahující zmíněné označení se ovšem nesmějí dovážet do Evropské unie. Přesto se to děje – a ochránci hospodářské soutěže pak nemají s dopadeným obchodníkem slitování: Láhve se pak ničí za přítomnosti novinářů, fotografů a kamer

 

PRIMÁRNÍ VÍNA

Podle regulí Evropské unie je u šumivých vín povoleno míšení až 30 různých druhů červených a bílých vín nebo moštů.  Zatímco mošt musí pocházet z producentské země, vína mohou mít svůj původ v kterýchkoli státech Evropské unie.

Kvalita šumivých vín je přirozeně do značné míry závislá na použité vinné směsi – kupáži. Téměř každá značka má v nabídce různá šumivá vína, která se liší nejen druhem, ale také výájemným poměrem použitých primárních vín. Nejlepší šumivá vína jedné značky mohou mít zcela odlišné značení. Běžné jsou atributy jako „Grand", „Royal" nebo „Premium“. Mnohé firmy však na podobné přídom­ky rezignují a přinášejí své špičkové produkty na trh pod speciálními jmény.

STÁLE VÍCE VINAŘŮ SÁZÍ NA EKOLOGICKÉ HOSPODAŘENÍ

Obliba produktů z biologického zemědělství roste. Hrozny pěstované jako bioprodukty neobsahují žádné pesticidy, jsou proto ovšem méně odolné vůči chorobám a škůdcům a také sklizeň je poměrně malá. Po stránce kvality se však šumivá vína z ekologického zemědělství mohou vyrovnat vínům z běžných vinařských oblastí.

 

Zvláštností mezi šumivými víny jsou takzvaná ročníková šumivá vína a šumivá vína  stanovené oblasti (šumivá s.o.) Ročníková šumivá vína musejí obsahovat nejméně 85% vybraného vína určitého ročníku. Šumivá vína stanovené oblasti pocházejí pouze z jediného vína určité vineice. Ročníkové šumivé víno stanovené oblasti znamená: jedno víno, jedna vinice, jeden ročník